Téma, které beží na blog.cz, ale na které narážím poslední dobou i já sama. Protože můj život se opět otočil kolem své osy....zajímavá myšlenka a můj pohled na ni utvořen mými životními zkušenostnmi.....
Zrovna se potýkám s velkými a zásadními změnami ve svém životě. Je to těžké, protože si to těžké dělám sama. Ono opustit komfortní zónu, je bolestivý, i přestože vím, že nejdu z bláta do louže, ale z bláta na suchý vrchol hory pomalu ale jistě.Taky jsem si dřív myslívala, jak je těžký změnit svůj život. Říkala jsem si, kdybych tak mohla...než mě kdysi řekl, že můžu.Žádný "kdyby" prostě neexistuje. Změnit svůj život můžeme kdykoli se rozhodneme a jde to. Jo, někdy to bolí, ale nic není bez bolesti. Říká se, že co bolí, to sílí - ve fitness, ale i v životě to platí úplně stejně.Každý máme možnost změnit svůj život, ale slovíčkem kdyby se nikam neposuneme.Tak dlouho jsem rozmýšlela nad tím kdybych to a tamto takhle zkombinovala a kdybych tohle snížila na minimum, tohle rozjela na víc....že najednou přišla rána z čistého nebe a já neměla už žádné kdyby. Už to bylo buď na nebo, tak jak to v životě bývá, když kdyby odejde, protože ho tak dlouho omíláme a jsme postaveni před hotovou věc. Teď už vím, že je jednoduché začít měnit svůj život kdykoli se rozhodneme. Že slovíčkem kdyby si získáváme jen pomyslné alibi pro získání času a oddalujeme změny, o kterých si jen sníme a říkáme si kdyby tohle a kdyby tamto.... Vykašleme se na alibistická slůvka co by, kdyby, kdybych tak mohla a zkusme to. Udělejme to. Nevymlouvejme se a jednejme. Nic nejde hned, ale pomalými krůžky se dá vyšplhat i na Everest. Ale jen "kdyby" nestačí....
