Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Překonání sebe sama...

12. 02. 2014 21:40:09
Překonávání sebe sama.... Možná i tak by se dalo nazvat moje první tetování...
Celý svůj dosavadní život jsem toužila jej mít. Ne proto, že ho mají ostatní, to v době kdy jsem po něm zatoužila nebyl zas takový hit jako mi přijde dnes....ale chtěla jsem se něčím odlišit, nezapadat do škatulek nebo do řady....vybočovat, ale zároveň ne výrazně, nebýt vidět...proto, to tetování, na místě, které se dá krásně zakrýt, ale zároveň může být vidět když budu chtít, ale nebude to dáváno výrazně na odiv...
Tak jsem se po těch dlouhých 13ti letech odhodlávání se, konečně dostavila do Tattoo salonu.
Tatér Láďa - velmi fajn člověk, semnou probral vše okolo....a začal samotný proses, doladění obrázku, nátisk...a pak už ono vytoužené tetování.
Můžu říct, že jsem se bála jako když jdu k zubaři...ale nebylo to tak hrozné jak jsem se celá léta nevím proč, bála. Ale byl to velmi zajímavý a pro mě i jistým způsobem transformační proces...Proces, při kterém člověk prožívá bolest, která se jen těžko popisuje, chvílemi to bylo až paradoxně docela přijemné ale ty stavy...uvolnění emocí při mém kvílení - a propos Láďa to nazval zpěvem a líbivým bez ironie, zcela vyjímečně :D - a zpracování emocí a jejich transformace do vyjádření bolesti mě posunuly o kus dopředu.
Měla jsem po skončení zvláštní pocit, že se semnou něco stalo, že jsem prodělala nějakou změnu...možná jsem i jistým způsobem dospěla. Kdo ví...jen vím, že člověk vydrží víc, než si myslí a dokáže si představit, toto moudro vím sice už léta, ale neustále se o tom na vlastní kůži (a to doslova) přesvědčuji...a každá taková bolest - ať je psychická nebo fyzická nás posunuje v životě zase někam jinam. Jen je potřeba se tomu nebránit a zkrátka si to jen prožít protože se tomu stejně neubráníme. Když si to prožijeme, ono to tu bude jen nezbytně dlouhou dobu a pak to odejde...odmítáním jen prohlubujeme agónii....
Tak jsem to celé vnímala já a muselo to ven :D
Autor: Kateřina Marková | středa 12.2.2014 21:40 | karma článku: 3.18 | přečteno: 319x

Další články blogera

Kateřina Marková

Kdybych tak mohla změnit svůj život

Téma, které beží na blog.cz, ale na které narážím poslední dobou i já sama. Protože můj život se opět otočil kolem své osy....zajímavá myšlenka a můj pohled na ni utvořen mými životními zkušenostnmi.....

28.7.2017 v 12:10 | Karma článku: 5.37 | Přečteno: 270 | Diskuse

Kateřina Marková

Pod závojem Part No.2

...ta malá holčička se bála opustit les a dovolit tak paprskům slunce ozářit její bledou tvář, havraní vlasy by zazářily pod parsky slunce a odkryly by krásu indigové modři v jejích vlasech.

21.6.2017 v 15:34 | Karma článku: 4.69 | Přečteno: 75 | Diskuse

Kateřina Marková

Pod závojem Part.No 1.

...v nedalekém lese žila jedna malá holčička. Skrývala se tam před celým světem i lidmi, kteří by ji litovali.

20.6.2017 v 17:32 | Karma článku: 2.98 | Přečteno: 103 | Diskuse

Kateřina Marková

Oprátka ze strachu

Zvláštní téma, které mě ale přimělo zamyslet se na tím, čím se spousta lidí, mne nevyjímaje, svazuje.

20.6.2017 v 16:31 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 391 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Kristýna Burgerová

Deset důvodů proč nenávidím Londýn

Když je člověk unavený Londýnem, tak je unavený životem - je tam všechno, co můžete od života chtít. Samuel Johnson

17.10.2017 v 8:56 | Karma článku: 23.40 | Přečteno: 768 | Diskuse

Jana Stehlíková

Chybíš mi

Milý internetový světe, všichni víme, jak všemocný jsi. Nikdy jsem se tě o nic neprosila. ale teď ano. Ztratila se nám kamarádka. Neviděl ji někdo prosím?

16.10.2017 v 23:05 | Karma článku: 12.00 | Přečteno: 200 | Diskuse

Anna Rathkopf

Co mě nakopává

Dneska ráno rozlámaná po probuzení jsem si v hlavě předříkávala: "Život je hnusnej. Život je nefér." Přemejšlela jsem jak o tý strašný neférovosti napsat článek, jak to dát na papír nebo spíš na blog.

16.10.2017 v 17:51 | Karma článku: 15.04 | Přečteno: 346 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Úvaha těsně předvolební...

Neděle odpoledne. Někdo zvoní. Za dveřmi stojí dcera se zetěm... Minulý týden byli v Praze a přišli se podělit se svými čerstvými zážitky.

15.10.2017 v 19:50 | Karma článku: 10.44 | Přečteno: 549 | Diskuse

Jan Jílek

Nejsem rád za mudrce

Po dlouhém čase, jsem si nainstaloval Debian. Jednu z nejstarších linuxových distribucí. Můj kamarád Dalibor říká: „Nejlepší”, já si myslím,že: Nejlepší je Slackware! Což dá samozřejmě rozum.

15.10.2017 v 12:19 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 366 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 319

Katečenka

https://www.facebook.com/kacacachito/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.